Kalendář zdroj

P Ú S Č P S N
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Drobečková navigace

Úvod > O nás > Historie

Historie

Založení sokola a stručný přehled jeho vývoje

„Ve zdravém těle, zdravý duch“
DR. Miroslav Tyrš

Jestliže začátkem šedesátých let stáli u kolébky Sokola právě Tyrš a Fügner, navazovali tak na své vlastní zkušenosti z revolučního roku 1848 a možná, že právě zde se zrodila Tyršova myšlenka založit tělovýchovný spolek, který bude vychovávat český národ ke zdatnosti a ukázněnosti.

1848 – konec Metternichovy absolutistické vlády
lidé se začínají hlásit o svá národní a sociální práva. Celkové uvolnění však nastalo až koncem padesátých let. Jsou zakládány spolky jako:Hlahol, Česká beseda, Svatobor a další.

16. únor 1862 – založení Tělocvičné jednoty pražské
zakladatelé: Dr.Miroslav Tyrš (*1832-1884), Jindřich Fügner (*1822-1865), JUDr. Julius Grégr,
T. Černý, Jan Malypetr a další.

5. března 1862 – již se začalo cvičit ( účast 60 cvičenců a 10 cvičitelů )

13. května 1862 – zvolen Tyrš prvním náčelníkem, Fügner zvolen prvním starostou.

léto 1862 – vychází Pravidla tělocvičné jednoty Sokol

1863 – Fügner kupuje pozemek na stavbu tělocvičny a ještě týž rok je položen základní kámen

13. listopad 1864 – přijato za oficiální název pojmenování SOKOL

1. listopad 1869 – založení Tělocvičného spolku paní a dívek pražských (první starostka Sofie Podlipská
a cvičitelka Klemeňa Hanušová)

1874 – Tyrš vydává souhrnné dílo „Základové tělocviku“
popisuje cviky výstižně a stručně, později jeho názvosloví přejímá také armáda
Soustava obsahuje:
1. část – cvičení beznářadí
2. část – cvičení na nářadí a s náčiním
3. část – cvičení skupinová
4. část – úpoly

leden 1881 – vychází první číslo časopisu SOKOL ( pod Tyršovým vedením )

1882 – I. všesokolský slet
na Střeleckém ostrově, cvičilo 720 mužů

1884 – vzniká první župa – župa Tyršova v Kolíně

1891 – II. všesokolský slet
ve Stromovce, cvičilo 2300 mužů a soutěžilo se ve skoku do výšky

5.11.1889 – jsou schváleny stanovy České obce sokolské.

1892 – vzniká Moravskoslezská obec sokolská. Ty jsou pak sdruženy do Svazu českoslovanského sokolstva
až pak roku 1904 vzniká sjednocená Česká obec sokolská ( po roce 1918 československá )

1895 – III. všesokolský slet
cvičilo se na Letné, cvičilo 4271 mužů a 700 dorostenců a vystoupení sokolské jízdy.

1897 – Sokolse stává členem mezinárodní gymnastické federace

1901 – IV. všesokolský slet ( Letná )
první vystoupení žen. Cvičilo 6705 mužů a 1985 dorostenců

1907 – V. všesokolský slet ( Letná )
poprvé cvičilo již žactvo (žáci a žákyně), prvnísletová scéna „Šachový turnaj“ cvičilo 7600 mužů, 2500 žen a 500 dorostenců

1912 – VI. všesokolský slet ( Letná )
cvičilo 12000 mužů, 2500 žen, 1065 dorostu, 2097 žáků a 1980 žákyň, sletová scéna Marathon, soutěže v atletice, plavání…

1908 – vznik Svazu slovanského svazu sokolstva ( Polsko, Chorvatsko, Slovinsko )

1914 – usnesením výboru ČOS přiznání právoplatného členství a zrovnoprávnění žen v Sokole

I.světová válka
Za I. světové války tvořili sokolové velkou část našeho prvního vojska – čs. legií

24.11.1915 – ČOS je zakázána
existence žup a jednot ale přetrvává a činnost pokračuje

Starosta Jiří Scheiner je uvězněn za spolupráci s mafií ale přesto zaslal značnou částku sokolských peněz
na podporu odboje. Sokolové se také podíleli na vzniku české vojenské skupiny ve Francii „NAZDAR“

říjen 1918 – Sokol vytvořil „Národní stráž„,která zabránila chaosu a rabování

1919 – čtyři sokolské prapory (8300 mužů) se zúčastnilo obrany jižního Slovenska proti vpádu Maďarů

1920 – VII. všesokolský slet ( Letná ) – dva roky poskončení války!
cvičilo: 27000 mužů, 23472 žen, 9950 dorostenců, 10112 dorostenek, 6250 žáků, 4920 žákyň. Provedena sletová scéna „Stavba sochy Svobody“

1926 – VIII. všesokolský slet (poprvé na Strahově)
cvičilo: 30000 mužů, 25000 žen, 4600 starších mužů, 13888 dorostenců, 14076 dorostenek, 5780 žáků a 6860 žákyň. Poprvé uspořádány zimní sletové hry Sletová scéna „Kde domov můj“

1932 – IX. slet (Strahov)
cvičilo: 30000 mužů, 28000 žen, 14000 dorostenců, 13975 dorostenek, 14574 žáků, 16550 žákyň. Sletová scéna „Tyršův sen“

1938 – X. slet (Strahov)
cvičilo: 28600 mužů, 36000 žen, 28000 dorostenců, 33000 dorostenek a přibližně 50000 žactva. Sletová scéna „Budovat a chránit“

II.světová válka
Od roku 1939hromadné zatýkání činovnílů nacisty

8.10.1941 – organizace již podruhé rozpuštěna a všechen majetek zabaven
Sokolové se stali vedoucí silou II. odboje např. ve skupině JINDRA a dalších. Za II. světové bylo umučeno a popraveno na 3388 sokolů a mnoho tisíc jich bylo zatčeno a vězněno.

Po válce obnovila ČOS opět svou činnost a počet členů přesáhl 1 milion.

1948 – XI. slet (Strahov)
cvičících celkem: 585000 místo sletové scény uspořádány Dožínky. Poprvé soutěž žactva v šestiboji.

podzim 1948 – po puči vyloučili komunisté přes 11000 členů a tělovýchova bylanásilně sjednocena až do roku 1989

1968 – pokus o třetí obnovení Sokola bohužel se nezdařil kvůli okupaci a následující normalizaci

7.1.1990 – čtvrté obnovení Sokola
I. sjezd obnoveného Sokola se zúčastnilo na 3000 lidí)
Po čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu.

30. říjen 1993 – ustanoven Světový svaz sokolstva
členy jsou: Americká obec sokolská, Dělnický americký sokol a další.

1994 – XII. slet (Strahov – Sletový stadion)
cvičilo celkem: 23000 cvičenců ve 12 skladbách

2000 – XIII. slet stadion E. Rošického
cvičilo přibližně 21000 cvičenců – Národní sletový večer

2006 – XIV. slet stadion E. Rošického
cvičilo přibližně 20000 cvičenců. Součástí sletu byly  večerní program v Sazka Aréně „Sokol Gala“, Expedice kameny a Sletová štafeta

2012 – XV. slet  – Synot Tip Aréna v Praze Vršovicích
cvičilo více jak 10500 cvičenců – slet zahájilo divadelní představení Prodané nevěsty, nastudované několika sokolskými kulturními soubory

2018 – XVI. – slet stadion v pražském Edenu
cvičilo 15000 cvičenců – slet byl zahájen divadelní hrou Naši furianti, kterou sokolští ochotníci předvedli v Národním divadle